pondělí 30. června 2014

Závist je mrcha

Ahoj,
tento článek vůbec nesouvisí s tím, co je v nadpisu, ale abych k tomu něco málo řekla - je to pravda. Je to mrcha a těžce se jí zbavuje. O své vlastní zkušenosti pomlčím.
Jak se vůbec máte? Těch pár lidí, co tu občas zavítá. Pěkně jsme  se tu na to vykašlaly, že? Jenže já měla hlavu v pejru. Maturita, těch 14 dní mi dalo fakt zabrat, měla jsem přesný plán, co jsem se měla naučit a světe div se - fungoval a já odmaturovala (ok, budu znít namyšleně, ale šla jsem tam s tím, že to prostě udělám i kdyby nevím co), no překvapení spíš bylo že jsem to zmákla na docela dobré známky. A tak aspoň to mi vyšlo, když už ne výška jakou jsem chtěla. Praha bude muset rok počkat a já budu muset zlepšit matiku. Bože, to je můj věčný nepřítel.
Dost o škole. Teď si jakžtakž užívám volna a že nevíte co... s Doms jedeme na týden do Londýna v srpnu! Yes! Samy jsme si to zorganizovaly, koupily letenky, ubytování a tak. Hrozně se na to těším a věřím, že ona taky.
Kousek z naší konverzace:


Takže pro vaši informaci, asi takhle to prožíváme :D.

Teď k tématu nejdůležitějšímu: Fan fiction jsou a budou, jen to tu musíme trochu rozjet, protože je to fakt bída :( Mrzí mě, že máme tolik ff rozepsaných a že s tím nehneme, ale nemůžu si pomoct, taková lenora se mnou cloumá. No Be Happy  rozhodně dopíšeme a Breaking prostě musím jeden den opravit a rozkouskovat nebo se z toho zblázním fakt že jo. Pak máme ještě jednu ffku, trend, který se teď ujal - Harry jako Marcel :D
Uvidíme, jak to půjde.

Mějte se hezky


Andy

sobota 28. června 2014

Better Choice 11.

Několik dalších dnů se protáhlo na týdny, kdy jsme měli doma tak zvanou tichou domácnost. Bylo to pořád mezi námi, ale nikdo neměl odvahu o tom mluvit. A i kdyby, já bych nezměnila svůj názor. Potřebuju člověka nejdřív poznat, než ho začnu milovat. Jestli vůbec. Je otázka, jestli se mnou bude mít Liam svatou trpělivost a dočká se, nebo to mezi námi bude takhle pokračovat a odcizíme se víc, než kdy dřív.
Je sice fakt, že jsem ho svým způsobem poznala, vždyť spolu trávíme tolik času. Jenže mě neustále irituje představa, že naše seznámení probíhalo u oltáře a já byla donucená si ho vzít. Pořád je to tady.

"Ne, já ji políbil a ona se mnou nemluví, necítí to stejně." slyšela jsem jednou zpoza dveří a nepříjemně se mi sevřel žaludek.
"Nesmíš na ni tlačit." odpověděl Louis.
"Je to víc jak měsíc, Louisi, vážně nevím, kolik prostoru ji mám ještě dát."

středa 25. června 2014

Better Choice 10.

Ráno, když jsem se vzbudila, bylo mi sice hrozně, ale ne tak, jak jsem čekala. Hlava pobolívala, prázdný žaludek byl jak na vodě, ale jinak se mi leželo dobře. Byla jsem oblečená do nějakého dlouhého a vytahaného trička. Přičichla jsem si a ucítila Liamovu vůni. 
Asi se mi nechtěl hrabat ve věcech, a tak mi dal něco svého. Postaral se o mě i přes to, že já ho úplně znemožnila. A jestli to někdo viděl, proboha. Mohli bychom mít oba problém. Vylezla jsem teda z vyhřáté postele a otevřela dveře do společného obýváku propojeného s kuchyní. Hned, co jsem stanula na bílém koberci, uviděla jsem ho, jak dělá něco u pultu, otočený zády ke mně. Na prahu jsem zaváhala, ale nakonec jsem udělala další tichý krok. Musím se mu omluvit za včerejšek. A Niallovi taky. Nebyla jsem střízlivá. 

"Ahoj," pozdravila jsem ho a svůj vlastní hlas jsem pořádně nepoznávala. Byl ochraptělý a trochu vynechával.
"Dobré ráno," neotočil se ke mně tak, jako každé ráno a neusmál se - jo, je naštvaný. Nakrabatila jsem obočí a snažila se tvářit zahanbeně. Ani to moc nepomáhalo.