Better Choice 9.

Po návratu z LA mě Liam přestěhoval do jeho bytu v Londýně, sám si původně myslel, že tu se mnou nebude zůstávat, ale nakonec prohlásil, že mě tu nenechá samotnou. Bylo to od něj milé. Sama se přistihuju, že mi jeho společnost nevadí a jsem za ni vlastně i ráda. Trochu víc jsme se poznali, a tak pak ani řeč nestála. Několikrát jsem ho doprovodila na nějaké akci. Ta první pro mě byla hrozně stresující - plno lidí, fotografů a novinářů, červený koberec. Tohle byly však večery, kdy jsem si sama sobě opravdu připadala krásná - možná to bylo těmi šaty a make-upem, ale hrozně mi to zvedlo sebevědomí.

Pak přišlo to těžší období, propagace jejich alba. Jezdila jsem všude, kam jezdil on a nebylo to vůbec jednoduché. Po druhé straně jsem ale poznala tolik nových míst. Nejvíce mě uchvátila Čína, teda až na ty roušky, co nosí v Hong Kongu. I tak, bylo to neuvěřitelné. Takhle nám uteklo celé léto a najednou tu byl konec srpna a my se zase vraceli do Londýna. Hektické dny vystřídaly jiné, dny o dost nudnější, proto jsem nepohrdla nabídkou, abychom si všichni vyrazili. Eleanor a Perrie jsem neviděla snad věčnost, proto, když se objevily u dveří Liamova bytu, nadšeně jsem je poobjímala. Abych jim udělala radost, měla jsem na sobě ty šaty, které mi vybraly v LA. 

Eleanor byla vybavená, malovátkama mi zkrášlila obličej a půjčila mi i hezké boty na ne moc vysokém podpatku. V těch šatech bez ramínek jsem si připadala sexy, jo, vážně.

"Nemám si dneska vzít zbraň?" zavtipkoval Liam, když mě viděl vycházet z pokoje.  Plaše jsem se na něj usmála a otočila se dokola, na přání Perrie. Do chvilky zazvonil zbytek i s dvěma taxíky, které prý objednal Zayn. Přijala jsem Liamovo rámě a všichni společně jsme nasedli.

Ve Funky Buddha jsem ještě nebyla, ale ten název byl vtipný. Bála jsem se, že tam bude moc lidí, ale procpali jsme se celkem slušně. Pak už mě ani nepřekvapilo, když jsme se posadili k tomu největšímu stolu, co tam byl. Měli předem rezervaci. Hlasitá hudba duněla, ale byli jsme trochu dál od tanečního parketu, takže jsme se alespoň slyšeli navzájem.

Několikrát jsem si byla s holkama zatancovat, ale pak všichni zmizeli a jediný, kdo mi zůstal, byl Niall. Ten mě taky pozval na pití k baru. Čekala jsem na svůj obvyklý drink, ale přede mnou přistál panák s čirou tekutinou.

"Dáš si se mnou?" uculil se Niall. Měl trochu ochraptělý hlas z toho, jak musel zvyšovat hlas, abych ho slyšela. V očích měl takovou tu jiskru, měl moc dobrou náladu.

Chvíli jsem váhala. Nechci se opít, ne? Kdy naposledy jsem byla na draka, v patnácti. Vzpomínám si na ten pocit volnosti a zábavy. Opravdu jsem se bavila. Tancovala s lidmi, neměla zábrany. Nestalo se nic hrozného, tak proč bych se neměla tímto způsobem bavit i teď? Kdo mi zabrání? Máma, která už je v Austrálii?

Rozjeď to Shan! Hodila jsem to do sebe, jako nějaký profík, a otřepala se nad tou hnusnou chutí. 

"Fuj, cos to do mě nalil?"

"Čistá vodka, čekal jsem, že se zadusíš tím hnusem." kousl se do rtu se smíchem.

"Tys mě testoval?" jako naštvaně jsem spojila obočí. Hrála jsem to ale. Na něj se snad ani zlobit nedalo.

"Jo, vypadáš tak, jakože jsi v životě neměla ani kapku alkoholu." odpil si nějakého oranžového drinku.

"Tak to pozor!" zdvihla jsem prst a kývla na barmana, že chceme tequillu.

"Ožralá jsem poprvé byla už ve třinácti." div nevyplivl to pití, co nasál z brčka.

"Ty?!" vyvalil oči.

"Já!" kývla jsem hlavou a postrčila mu jednu sklenku.

Od baru jsme se nehnuli pěknou dobu a já už si začala připadat, no… zralá na spadnutí pod bar, upřímně. Musela jsem se jít pak osvěžit na záchod, a i když jsem úplně zničila make-up, byla jsem aspoň schopná jít. Než jsem se vrátila k baru, odchytil mě Zayn, že mám jít něco zkusit. Tak jsem šla. Usmála jsem se na všechny, co stáli venku. Byla tam Perrie, Harry, který překvapivě v ruce držel cigaretu a i Liam, který nejspíš dělal jen dozor, protože se nezdál být vůbec opilý.

"Co tu děláte v takové zimě?" zasmála jsem se uvolněně.

"Vidím, že toho do tebe Niall docela dost nalil." okomentoval to Liam.

"Já do ní? Ona do mě! Naporučila si tequill." kolem ramen jsem ucítila něčí paži. Zazubila jsem se, protože to byla vlastně pravda. To já nám nechala přinést nejvíc pití. 

"Dáš si?" strčil přede mě Zayn krabičku cigaret.

"Jaká značka?" zeptala jsem se nejdřív, nebudu kouřit žádný svinčík. Překvapeně zamrkal, no když odpověděl Marlboro, spokojeně jsem si jednu vzala. Bylo to, jako bych se vrátila o pět let nazpátek.

Podvědomě jsem tušila, že to nezůstane jen u cigaret, a tak jsem se na to psychicky připravila. A měla jsem pravdu. Když mi pak Zayn podával skleněnku a zapalovač s tím, že mi vysvětlí, co s tím, prostě jsem si to od něj vzala, odpálila a zkušeně potáhla. Zasmála jsem se jejich překvapeným výrazům. 

"Tohle jsem zkoušela, když mi bylo čtrnáct." vyfoukla jsem dým a uchichtla se.

"Zkoušela jsem i jiný věci, ale díky bohu, žádná závislost. Od té doby žádné tvrdé drogy." řekla jsem trochu vážně. Fakt je, že zkusila, tak zkusila, ale tamto byly fakt svinstva, tak jsem se z toho poblila, že už jsem to víckrát nechtěla ani vidět. 

"Vysvětli mi, jak holka jako ty mohla hulit trávu už ve čtrnácti?" Zaynovi to nejspíš leželo v žaludku. 

"To byla jiná doba, v patnácti mě vzali do vazby a od té doby mě měli pod kontrolou naši. Od téhle doby už neodporuju, vím, že to nemá cenu." pokrčila jsem ledabyle rameny. 

"Co je?" musela jsem se ozvat já, po pár minutách ticha, když oni na mě šokovaně koukali. 

"Tohle nejsou věci, se kterými bych se normálně chlubila."

"Dneska to chce odvaz." zakýval Harry a všichni mu dali za pravdu. 

Vrátili jsme se zpátky do klubu a my to s holkama roztočily na parketu. Užívala jsem si to, hrozně moc. Jazyk se mi rozvázal a já mlela všechno, co mi přišlo do pusy. A že toho po dlouhých pěti letech bylo vážně hodně. Pak jsem se s Nialle utápěla v tequille. Došlo to tak daleko, že jsem tu sůl slízávala z jeho tváře. Jemu to přišlo hrozně směšné. Mozek mi říkal, že za dnešek toho alkoholu už bylo víc, než dost, a tak abych tenhle vnitřní hlásek utišila, dala jsem si ještě jednou vodku. 

Bar byl plnější a plnější, když jsme se vrátili z parketu, bylo skoro všude obsazeno. Niall si místo našel, ale já ne - teda pokud jsem nechtěla sedět na opačné straně baru než on. 

"Tak pojď sem," poklepal si na koleno. Pohodlně jsem se na něj usadila a divila se, jaký mám najednou dobrý výhled. Ruku jsem mu dala kolem krku a tu druhou si opřela o bar.

"Tak co si dáme?" naklonila jsem se k němu, aby mě dobře slyšel. 

"Sama si vyber," pobídl mě, tak jsem nám tentokrát objednala něco sladšího. Po zpracování toho jsme si vzali celou flašku a přesunuli se zpět do boxů, kde jsme původně seděli. Byť ten stůl pro tolik lidí byl obsazený, my dva obsadili menší. 

"Zajímalo by mě, kam se poděla moje zásada nikdy nemíchat alkohol dohromady," uchichtla jsem se. Už teď mi bylo jasné, že na tom budu zítra hodně špatně. 

"Budeme v tom spolu," zasmál se a dal mi ruku kolem ramen.

"No to nebudeme, já budu u Liama  a ty u sebe." začala jsem do něj ze srandy šťouchat. On se ale nenechal a řádně mi to oplácel.  

"Jsi hrozný, podívej se na moji kůži." odstrčila jsem ho a odhrnula si vlasy z ramen, které byly načervenalé od jeho štípání. 

"Hm, sexy," zachechtal se. Já se pro změnu začervenala. Měla jsem všechno v mlze. Hledala jsem pohledem Liama, ale nenašla jsem ho. Překvapeně jsem se otočila na Nialla, když jsem ucítila jeho prsty, jak mě hladí právě po ramenu. Liam - ať si je, kde chce. Z ramena přešel na krk a na konec na zátylek, za který si mě přitáhl blíž k sobě. Dech se mi zadrhl, když se přiblížil k mým rtům. Moje spravedlivé já mi říkalo, ať se odtáhnu, ale než mozek stihl dát příkaz tělu, políbil mě. 

Trvalo to jen malou chvilku, sotva se o ně otřel a když se odtáhl, koukal na mě stejně zmateně.

Jenže tuhle divnou chvilku jsem přerušila já. Zatlačila jsem ho zády do sedačky a obkročmo si na něj sedla. Rukama jsem se zapřela o jeho hrudník a skousla si ret. Teď, nebo nikdy, no ne? Přece to nezahodím, když mě to k němu tak táhne. Oči mu tmavly touhou a jeho ruce se brzo objevily na mých stehnech, ze kterých se šaty vyhrnuly ještě víc, téměř pod zadek. 

Vlasy jsem si přehodila na jednu stranu, a pak se konečně sehnula k jeho rtům. Čekal na to a hlavou mi přišel naproti. Zády jsem se ocitla opřená o stůl, nikdy bych neřekla, co se v něm všechno skrývá. V tomhle jsme si byli asi hodně podobní.

 Pořád to byly jemné polibky, ale za chvíli zatlačil svým jazykem proti mým ústům a já povolila. Husí kůže přejela po mém celém těle. Prsty jsem mu zapletla do vlasů na zátylku a opatrně za ně zatáhla, za účelem mít ho k sobě co nejblíže. Na holém stehnu jsem cítila jeho vzrušení, a tak mi bylo jasné, že bych měla přestat, ale jeho ruce mi to vymluvily. Bez ohledu na to, že všude okolo bylo plno lidí, kteří nás mohli vidět, zasunul svojí ruku pod šaty. Nevím, jestli slyšel, jak jsem několikrát vzdychla, ale dlaní stiskl mé pravé ňadro. Tak to bylo…

V patnácti jsem se muchlovala s hodně kluky, zapomínám, jak super to je. A Niall to s jazykem fakt umí. Měla jsem chuť prostě ho vzít za ruku a zatáhnout na záchody. Nebo si to s ním rozdat rovnou tady na stole, koho by to zajímalo? "Tu se to pěkně rozjíždí." okomentoval to nějaký známý hlas. To mě donutilo se od Nialla odtáhnout, což šlo dost těžce, protože když jsem odtahovala svou hlavu, jeho šla se mnou, div se nepostavil. Se ztěžklými víčky jsem se podívala na Liama. V tu chvíli jsem na něj měla takový vztek, že nás přerušil. Zpoza něj jsem viděla chechtající ho se Zayna, který držel za ruku Perrie. 

"Pojď, jdeme domů. Pro dnešek máš dost." V jeho očích jsem mohla vidět blesky.

"Máš štěstí, že jsi opilá." Klopýtla jsem z Niallova klínu přímo k Liamovi do náruče. 

"Já nechci." špitla jsem a tak tak zachytila Niallovu ruku. "Ty teď nevíš, co chceš," snažil se znít mile, ale já i přes ten všechen alkohol viděla tu zlobu v jeho očích. "Nech ji, může jít domů se mnou." Niall mě vzal kolem ramen.

"Ty se jdi radši uklidnit na záchod." odpálkoval ho znechuceně Liam s pohledem upřeným o něco níž než je jeho hlava. Nespokojeně jsem našpulila rty, ale když Liam zavelel, poslušně jsem za ním klopýtala až k autu. Nevím, kde se tu vzalo, když jsme přijeli taxíkem, možná pro něj odjel v tu dobu, co jsem o něm neměla přehled. Posadil mě na sedačku a i připásal. Cestu domů jsem nevnímala, asi jsem vytuhla, ale vzbudil mě, když mě bral do náruče a nesl do bytu. 

"Promiň," bylo jediné, co jsem ze sebe dostala. Ta trocha spánku mě probrala natolik, abych byla schopná aspoň trochu uvažovat. A došlo mi, co jsem provedla. Opatrně mě položil do postele.

"Vyspi se z toho." přes to všechno naštvání mi věnoval polibek na čelo. Zachumlala jsem se do peřiny, spokojeně si povzdychla, když se mi tělem rozlilo teplo, a za pár sekund usnula.

Tak fajn, pardon za delší čekání, ale já osobně teď měla celkem na pilno, spaní ve škole, poslední zvonění, a tak no... :D navíc, zítra píšu svou první maturitní zkoušku z ajiny, děs běs, tak mi držte palce. 
Want more už je rozkouskované, teď to jen doopravíme a mohlo by přibýt, snad tak o víkendu, když se do toho s Doms pustíme. 
Děkujeme moc za komentáře k ffkám, jsme obě rády, že jste tu na to ještě nezapomněly.
Zdar a sílu
Andy