S kluky jsme si vybojovali třetí místo. Šílené.
Vztahy mezi námi byly všelijaké, ale když šlo o tohle, domluvit jsme se dokázali. Někdy i beze slov. Osobně jsem se do ničeho nepletla a raději vždy odzpívala jen to, co se mi řeklo.
Už tehdy mi bylo divné, proč má Harry tolik sóla. No moc jsem to neřešila. Já si na svoje sóla taky stěžovat nemohla. Pořád jsem dělala to, co jsem chtěla, a to mě možná zaslepilo. Zaslepila mě sláva a radost z úspěchu. Byla jsem na červeném koberci, kde jsem se potkala s hvězdama obrovského formátu. Byla jsem unešená, ale svoje pocity jsem si více-méně nechávala pro sebe, protože i po těch měsících ve vile jsem si k nim nenašla takovou cestu, jako oni k sobě.
Možná, že na tom není nic divného. Nikdy nic neřekli, ale je mi jasné, že co se týká kapely, obešli by se i bez jednoho člena - beze mě. Jako jediná holka jsem měla nevýhodu. Harry, ten kluk s kudrny a ďolíčky byl nejoblíbenější. Nevím, proč jsem měla pocit, že mu ostatní kluci lezli do zadku… teda až na Zayna.
O něm se toho nikdo moc nedozvěděl, sám se distancoval od jakéhokoli kontaktu s jinými lidmi, a to se vlastně ani nezměnilo.
Ano, to byl můj další úspěch, naučila jsem se jejich jména. Dokonce bych mohla říct, že ani nejsou špatní. Teda, aspoň tak odvozuju z toho, jak se chovali k ostatním.
Nicméně jsme po x-factoru měli rozhodně víc práce než pohody. První rok jsme makali na desce, která do několika měsíců vyšla. Nafotili jsme spousty fotek a dokonce sehráli i několik menších koncertů. Po té desce nastal zlom a každý nás chtěl, doslova se prali, abychom v jejich show vystoupili a udělali s nimi rozhovor. Chtěli vědět všechno. Ale jelikož uběhl rok od x-factoru, museli jsme si najít nějakou firmu, která by nás zastupovala a zařizovala nám tohle všechno. A tak jsme přišly k Modestu.
Stáli jsme nervózně okolo dřevěného stolu v jedné z kanceláří v řídící budově a Harry v ruce držel několika stránkovou smlouvu. Očima přelétal řádky, až nakonec došel na konec. Čekala jsem na jeho reakci, ale on neudělal nic jiného, než že ze stolu vzal propisku a podepsal se na určený řádek. Čekala jsem, že budou opatrnější, než podepíšou něco, co nám změní na pár let dopředu život. Jenže zbytek neváhal.
Očima jsem hledala Zayna, který si jen hrál s propiskou. Z jeho pohledu jsem nic nevyčetla. Váhal jen pár minut, a pak to podepsal. Čekalo se na mě a já nemohla trhat partu, protože bohužel, buď všichni, nebo nikdo.
Dalo by se říct, že tohle byl zlomový bod v naší společné kariéře. Teď už jsem věděla, že je to oficiální. Jakmile se na papíře objevil i můj podpis, nedalo se couvnout.
Jenže já udělala tu chybu, že jsem to nečetla a spoléhala na Harryho úsudek. To, že tam byly malým písmem dodatky o tom, co všechno oni můžou, a my nesmíme, jsem zjistila až později.
Přestěhovali jsme se do společného domu. Všichni jsme měli vlastní byty, ale zdržovat se v nich nedalo, protože management si vždycky našel něco, čím nás dostal zpátky do vily. Neudělali jsme jediný krok bez toho, aby to oni nevěděli. Ale kdo ví, jak bych se já sama zachovala v tu chvíli. Harrymu nic vyčítat nemůžu. Pravděpodobně bych si řekla, že je to jen malá cena za to, že si plním svůj sen.
Jenže časem to každému z nás začalo docházet. Chtěli z nás vytěžit maximum a bylo jim jedno, že jsme na pokraji sil, a to pracovní vytížení nebylo to jediné.
Donutili mě rozejít se s mým přítelem. Když se na to dívám zpětně, dávalo to smysl. Pro ně. Oháněli se tím, že nám za nedlouho začne turné, že se na to musíme soustředit, nic jiného není důležité. Že já trubka jim to dřív tak žrala. Všichni jsme je poslouchali a mysleli si, že pro nás chtějí to nejlepší.
Mě si naštěstí více nevšímali, ale klukům začali diktovat jejich styl. V duchu jsem si nějakou dobu říkala, že co jim můžou udělat, když prostě neposlechnou, no tak jednoduché, jak jsem to viděla já, to nebylo. Jediný, kdo se vzepřel, byl Zayn. Nechtěl si hrát na drsňáka, ale jim se k němu tohle hodilo. Když jim pak do ředitelství poslal roztrhanou tu basseballku, tak jsme poprvé poznali hněv Modestu.
Prodloužení smlouvy už jsem ani nekomentovala. Ono při tomhle přístupu vám pak dalších šest měsíců připadá jako nic.
Hrozně se mi stýskalo. Nemohla jsem navštívit naše, kteří byli až v Irsku. Nic nebylo tak jednoduché. Peníze, které jsme vydělali jsme nedostali. Pokud chtěl někdo s někým chodit, Modest to musel schválit. Niall už dvakrát dostal takhle košem, takže se pak ani nepokoušel, někoho si najít. Harry "randil" s hvězdama různého formátu. Od samotné porotkyně x-factoru, až po Taylor Swiftovou či Selenu Gomezovou. S žádnou to nemělo dlouhé trvání.
Zajímavé, že tohle jim nevadilo. Ale, upřímně, já byla ráda, že mě nechávají na pokoji. Sama jsem se o kluky radši nezajímala. Většinu zajímaly jen peníze, které jsem vlastně neměla. Miliony na kontě, ze kterého nemůžu čerpat. Na kartě měl každý z nás jen pár blbých tisícovek.
Sláva na každém rohu, ale štěstí žádné.
***
Žádné komentáře:
Okomentovat