Minulý díl skončil: "Já vás nic moc nevím a v žádném případě vás nesoudím. Není to o Harrym, je to o mně. Já si nechci začínat něco víc. Ne, když za dva týdny odjedu a nikdy nikoho z vás už neuvidím." pokrčila jsem rameny. Nutil mě o tom přemýšlet víc a víc. Když nic nezkusím, nic nezískám. Ale co bych získala tímhle? Zlomené srdce.
4. kapitola
Harry už došel skoro k nám. Jde mi snad říct dobrou noc?
"Já už jdu, dobrou noc." zmizel Zayn jako pára nad hrncem. Ten mě do toho teda pěkně navezl. Takhle se přece nemizí! Harry si stoupl přede mne. Zopakoval stejné gesto jako Zayn - zhoupl se nervózně na patách. A zíral na mě. Hodnou chvíli jsem čekala, co z něj vypadne, až mi to přišlo k smíchu.
"Hele, je to v pohodě. Budeme přátele jo?" navrhla jsem po chvíli, co do mě vpíjel svůj pohled. Už mě to i znervózňovalo.
Zamračil se.
"Já se o něco víc snažit nepřestanu, jen aby mezi námi bylo jasno," zatvářil se odhodlaně. Vykolejilo mě to, přiznávám. Nikdy jsem takový zájem ze strany kluka nezažila. Můj bývalý byl totiž... no, prostě bývalý.
"Fajn." odkašlala jsem si a snažila se nabrat trochu sebejistoty.
"Aby bylo jasno, líbíš se mi, ale nehodlám si s tebou něco začínat. Pak zmizíš zpátky do svého světa a já co... řekni kam náš vztah povede? Chceš si užít, chceš sex nebo jen flirt?" řekla jsem mírně rozčíleně. Neměla jsem o něm tak nízké mínění, ale po zkušenostech z minulosti si nejsem jistá ničím. Navíc se neorientuju v klucích, jako je on.
"Ne," vyvalil na mě oči. "Kdes to vzala, teda... řekl ti někdo něco takového?" Vypadal tak překvapeně, že to prostě nemohl hrát.
"Ne, ale já se v tobě nevyznám. Nevím, co si mám myslet a vůbec..." povzdychla jsem si - došla mi slova. Pohledem jsem střelila k okýnku od chatky. Záclona se hýbla, Lea nás určitě sleduje.
"Jsi tu proto, aby ses věnoval svým příznivcům. Tak se jim věnuj a na mě se vykašli. Bude to tak nejlepší - pro všechny." otočila k odchodu. Asi je blbost, co jsem řekla, ale nic lepšího mě prostě nenapadalo.
"Ne, počkej," sevřel mi zápěstí. Klopýtla jsem zpět k němu.
"Pusu na dobrou noc?" nevinně se usmál, ale v očích se mu zablýsklo. Zpytavě jsem se na něj podívala a dala mu malou pusinku na pravé líčko.
"To ti stačí," pošeptala jsem mu škádlivě do ucha.
"Prozatím," odpověděl mi s obrovským úsměvem na tváři. Vydala jsem se do své chatky a po cestě div nesnědla vše kolem, jak jsem zívala. Padla jsem jako zabitá. Vydala jsem se do své chatky a po cestě div nesnědla vše kolem, jak jsem zívala.
Na začátku jsem si myslela, že když ráno vstávám o hodinu dřív než táborníci, osprchuju se a umyju v klidu. No, jenže ty holky už zabírají celou koupelnu s žehličkami na vlasy.
Nakoukla jsem teda do pánských sprch, kde jak se zdálo, nikdo není. Nikde se ještě nesvítilo, všude jen klid a ticho. Nenápadně jsem tam zalezla a vzala si sprchu úplně vzadu. Kdyby náhodou. Někdy si říkám, že by nebylo špatný být kluk. Je nenapadne si žehlit vlasy v sedm hodin ráno. Ostatně, to ani mě ne, ale je to spíš tím, že jsem líná a že je mám stejně věčně v culíku. Pustila jsem si teplou vodu a tiše si broukala nějakou píseň. Ještě nehrálo ani táborové rádio, takže jsem si musela vystačit sama. Nikdo jiný mě neposlouchal, tak to nevadilo. Užívala jsem si koupel, když v tom bouchly dveře.
Úplně jsem nadskočila a moje první myšlenka byla, že si ten dotyčný všimne mého spodního prádla a dojde mu, že tu nejsem správně.
Ty blbko pitomá, mohla jsi dát spodní prádlo pod tričko a nikdo by si toho nevšiml. Jenže když se člověk vysvlíká, automaticky hází na hromadu nejprve vršek a pak až to, co má pod tím. Vypnula jsem vodu a vyčkávala, jestli se někdo ozve. Když se nic nedělo, opatrně jsem vykoukla.
"Je tu někdo?" zavolala jsem. Srdce mi bilo jako splašené. Jo, byla jsem v nervu, nepotřebuju se tu před někým ukazovat - nahá.
"Kate, to jsi ty?" za rohem vyšel Niall. Nevím, jestli být ráda, že to není Harry, nebo naopak.
"No... " zakoktala jsem. "Jo jsem to já." víc jsem se naklonila a spatřila jeho blonďatou hlavu. V tuhle chvíli mi hrozně připomněl Harryho. Usmíval se stejně šibalsky... a v ruce držel mojí podprsenku!
"To že jsem to já si poznal podle té podprsenky?" prostě jsem si musela rýpnout. Už tak jsem musela být rozpaky červená.
"Ne, podle hlasu," zazubil se.
"Nikdy bych do tebe totiž neřekl, že nosíš tak sexy prádlo. Typoval jsem tě na sportovní styl, ne krajky." Hanbou bych se nejraději propadla, když to řekl. Zatáhla jsem závěs zpět a začala se mydlit.
"Trpíš samomluvou Nialle?" ozval se další hlas a já uslyšela více kroků. Ne, tak teď jsem vážně zatuhla. Tlumeně jsem zakňučela. Teď mě prozradí a jsem v háji. "Ne, mluvím tu.. s někým." odpověděl mu.
"Aha a ten někdo asi chlap nebude, co?" zasmál se chraplavý hlas. To mi bylo hned jasné, kdo to je. Opřela jsem se o stěnu sprchového koutu a promnula si oči.
"Asi mi nedáte pokoj a nenecháte mě se v klidu vysprchovat, že?" ozvala jsem se podrážděně. Co tu dělají tak brzy?! Já myslela, že to jsou spáči.
"Kate!" vykřikl Harry. On z toho má radost nebo co?
"Jo, jsem to já," potvrdila jsem mu zamračeně. I když to nemohli vidět, aspoň to poznali z mého tónu. "Co tu děláš?" zeptal se a vedle se spustila voda. Koukla jsem dolů a uviděla něčí nohy. Pak se spustila voda znovu. To je báječné, vůbec jim nevadí, že tu jsem i já.
"Dámské jsou zabrané." Zabrblala jsem. Trvalo několik sekund, než mi došlo, že to přes tu vodu slyšet nemohli.
"Dámské sprchy jsou zabrané," řekla jsem teda víc hlasitě.
"Super, tak sis zašla k pánům, chytrý tah." ozval se se smíchem Niall.
"Zas tak chytrý ne," zavrčela jsem. Už jsem si sprchu neužívala tak, jak předtím. Jen jsem se rychle umyla, abych si pak nenápadně podala věci a oblékla se za závěsem. Když jsem ze sebe smyla pěnu a vypla vodu, uslyšela jsem Harryho zpěv. Mezi tím mým a jeho byl podstatný rozdíl. On zpívat uměl.
"Jak jste na tom?" zeptala jsem se, když se zastavily i ostatní sprchy.
"V čem přesně?" odvětil pohotově Harry. "No, jestli můžu vylézt nebo mám počkat až vylezete vy." odvětila jsem a objala se rukama.
"Je mi už celkem zima." dodala jsem.
"Né, počkej na nás, že se vůbec ptáš!" tentokrát se mi odpovědi dostalo od Nialla. Popuzeně jsem vypustila vzduch z plic. Protočila jsem očima a odhrnula závěs. Byla mi už vážně zima a co nejrychleji jsem se zabalila do teplé osušky. Naštěstí se ještě nechystali vylézt. Pod osušku jsem si netáhla spodní prádlo, a když se voda furt nevypínala, oblékla jsem se úplně. Přešla jsem k umyvadlu a začala si čistit zuby a česat si vlasy. V oblečení jsem se cítila jistěji.
"Kate, podej mi prosím ručník!" vykoukla Harryho kudrnatá hlava. Vykulila jsem oči.
"A-a kde ho máš?" zakoktala jsem. Tohle dělá určitě naschvál. Chce mě přivést do rozpaků a no, popravdě se mu to zatím daří.
"Je vedle tvých věcí," zvedl jeden koutek. Zbrkle jsem po něm chmátla a podala mu ho.
"Díky." zatáhl závěs.
Niall si naštěstí vystačil sám. Dočesala jsem si vlasy a vše složila do kufříku a dala se na odchod.
"Tak se mějte." zavolala jsem. Vylezla jsem z tmavé koupelny a překvapilo mě, jak svítí slunko. A hlavně jak paří. Měla jsem na sobě dlouhé kalhoty, ale zašla jsem si do chatky pro kraťasy. Pak jsem v rychlosti pomáhala se snídaní a jako na zavolanou se rozeznělo rádio ohlašující budíček. Pomalu se na snídani začali loudat táborníci. A Derekem jsme se smáli jejich rozespalým výrazům. Do jídelny docházeli skoro naslepo. Tentokrát s nimi snídali i kluci, kteří potěšili hodně jejich fanynek, které za ty dny ještě neměly tu čest. I když takových tu je už málo. Odpolední programy většinou probíhaly v jejich režii.
Tentokrát se to přehodilo. Dopoledne byly programy a odpoledne se mělo jet do města, které bylo poblíž. Já jsem pomáhala umývat záchody a pak jsem se nenápadně vkradla k Niallovi, který pořádal nějakou táborovou hru. Měl tam hodně holek v mém věku a taky menší děti. Nenápadně jsem si k nim sedla a sledovala ho, jak mu to s dětmi jde. Ty malé děcka ho zbožňovaly.
"Teď vám rozdám papíry a nakreslíte to, co jsme si řekli." rozdával papíry všem kolem. Já papír odmítla, ale hrozně mě bavilo je sledovat. Přisedla jsem si k jedné holčičce a potichu jí radila. ¨
"Podvádíte?" mračil se na nás Niall. Ale v duchu se smál, jsem si tím jistá. Nevinně jsem na něj zamrkala. Všichni si hleděli svého, a tak si přisedl k nám.
"Co že jsi vlastně přišla?" vzal si holčičku na klín a ta se uculila.
"Nemám co na práci a Jane mi dovolila se účastnit programu." usmála jsem se.
Když svítilo slunce, tak měl ještě modřejší oči než kdy jindy. Věnoval mi jeden z jeho úsměvů. Donutil mě začervenat se a sklopit pohled.
"Tahle práce je super." ozval se po chvíli, co jsme oba mlčeli.
"Je hezký, že jim můžete dělat radost už jen tím, že jste tady." přiznala jsem. Odsouhlasil mi to. Bohužel, po nějaké době jsem je musela opustit. Šla jsem pomoct s obědem. V jednu začínal polední klid, který má trvat až do půl třetí. To jsme měli všichni, krom Ley na kterou padlo hlídání areálu. Většina lidí ale většinou stejně spí. V noci toho jde naspat málo. Bývají porady nebo se připravuje program na druhý den.
Měla jsem v plánu si přečíst nějakou knížku, ale někdo mi zaklepal na chatku. Vylezla jsem dost nevrlá. Kdo se opovažuje mě vyrušovat, když mám klid?
"Ahoj." uculil se a prohrábl si své vlasy. Jako vždy měl ten svůj sebevědomý úsměv a oči se na mě jen smály. Povzdychla jsem si.
"Co potřebuješ?"
"Jdeme se koupat do jezera, tak sem se přišel zeptat, jestli nechceš jít taky." kousl se do svých plných rtů. Prohlídla jsem si ho a ihned jsem zalitovala, že jsem tak zlá.
"Počkáš na mě, vezmu si plavky?" Snažila jsem se mu to vykompenzovat úsměvem. Přikývnul a sednul si na schody u chatky. Moc mu to v tom bílém tílku slušelo.
Raději jsem ale zabouchla dveře a v rychlosti na sebe natáhla již zmiňované plavky. Už jsem chtěla vyjít, ale nakonec mě stejně dohnaly komplexy a obmotala jsem okolo sebe ručník. Když jsem brala za kliku, shodila jsem ho ze sebe a oblíkla si radši jedno delší tričko. To vypadalo líp. Místo normálních bot jsem vytáhla žabky a konečně jsem si připadala jako v létě. Nadšení mě přešlo hned vzápětí, když mě zmohlo pařící sluníčko a všechno, co se dalo, se na mě lepilo.
"Jdem." otevřela jsem dveře a on se hned postavil. Přes rameno měl přehozený ručník a na oči si nandal brýle. Myslím, že jsou to ty retro brýle Blue Brothers, v těch vypadal tak, že jsem na něm mohla upřímně oči nechat. Hollywood star s dokonalým úsměvem. Už jsme byli skoro u vody, když mě najednou popadl.
"Co blázníš?" spadl mi ručník na zem. A s ním i všechny ostatní věci, co jsem v ruce držela. Byl mezi nimi i mobil, takže jsem hned na to, co mě hodil do vody, byla ráda, že jsem je upustila.
"To bylo podlý!" zakřičela jsem z vody. Aspoň, že mě nehodil na Zayna, který plaval poblíž. Nadšeně skočil za mnou. Uraženě jsem od něj odvrátila hlavu a plavala ke břehu, ale nechtěl mě pustit.
"Promiň, měla to být sranda." omluvil se, když si všiml mého zatvrzelého obličeje. Řekl to tak hezky - ne nešlo odolat.
"A vždyť já vím." pousmála jsem se a šplouchla na něj trochu vody.
Žádné komentáře:
Okomentovat