Be Happy 11.

 

"Vím, že jsme ti říkaly, ať se bavíš, ale není toho pití už moc?" Nasupeně jsem se podívala nejprve na Lenu a pak na Amber.

"Hele já se bavím!" mlela jsem furt dokola, ale jazyk se mi už trochu motal. Na truc jsem do sebe obrátila dalšího panáka. Přiznávám, už mi bylo trochu zle, ale zkrátka jsem své činy neovládala. Nešlo to. Alkohol odplavil všechnu mou sebekontrolu. Není divu, že jsem během chvilky seděla opřená Leně o rameno neschopná se jen pohnout.

"Můžeme za to my, neměly jsme jí tu brát." slyšela jsem, jak mluví s A.

"No a co, aspoň jednou konečně žije." odsekla jí kamarádka a vytrhla mi kabelku z rukou. Uklidňovalo mě, jak mě Lena hladí po vlasech. Silně mi to připomínalo Zayna. Ach kruci, tyhle vzpomínky ne. "Mám ho ráda," přiznala jsem oboum. Možná, že mi ani nerozuměly, spíš jsem to zakňučela. Sáhla jsem po vodě a napila se. S obtížemi jsem se postavila a narovnala se.

"Poslední tanec, slibuju." odehnala jsem všechny ty myšlenky. Tancovala jsem, jako by to bylo naposled. V opilosti to šlo lépe, než za střízliva. Tancovala bych dál, kdyby se mi něčí ruce neobmotaly okolo pasu. Zatrnula jsem. Pořád mi připadalo, jak bych tím podváděla Zayna. On, on on… on už mi přece může být volný! Proto jsem se otočila k té osobě, nechala se k němu přitisknout a tancovala tak, jak nejlíp jsem to ve svém stavu zvládla. Okolo mě a mého tanečního partnera se po chvíli vytvořila menší skupinka. Samí kluci, tu pozornost jsem si užívala. Tanec jsem nikdy nějak extra nemilovala, ale kolik deci vína a vodky mám v sobě? Těžko říct.

Nechala jsem se od nich objímat, protože moje nohy samotné už moc nespolupracovaly. Holkám jsem řekla, že už jen jeden tanec, ale připadalo mi to jako věčnost. Bavila jsem se a vlnila do rytmu písničky. Kluk s černými delšími vlasy stál těsně za mnou a pořád se na mě tlačil, zatím co kluk na ježka přede mnou mi dával trochu prostoru. Ruka tmavovlasého spočinula na mém stehnu. Nejdřív jsem ji tam nechala, ale když se začala sunout výš a s tím vyhrnovala i mé šaty, prudce jsem ji odstrčila.

"No ták, kotě." jeho dech mě zašimral na uchu. Nebylo by to tak nepříjemné, kdyby z něj netáhl alkohol.

"Tančit, nesahat!"

Moje slova zněla z dálky. Chtěla jsem ho odstrčit ještě dál, ale moje nohy už to nedaly a já zavrávorala. Měla jsem přestat už ve chvíli, co se mi začalo vše vlnit. Štěstí, že byl taneční parket přeplněný k prasknutí a já nespadla na zem, ale opřela se zády o něčí hrudník. Skoro okamžitě mě do nosu praštila vůně kůže a jeho vlastní vůně. Zayn.

To už se mi nohy podlomily a já se stihla pouze zachytit jeho bundy. Nezachytil mě rukama, ale nechal mě, ať ztracenou rovnováhu naberu sama. Nebojácně jsem se podívala do jeho očí. Možná by to mělo větší efekt, kdyby se mi ty moje neklížily a kdybych neměla řasenku rozmazanou pod očima. Žádný z těch kluků se k nám už nepřiblížil. Dívali jsme se z očí do očí, jako by kolem nic nebylo. Rukou mi odhrnul vlasy z obličeje a pak jí zase spustil, aby mohl mou dlaň sevřít v té své. Asi mě chtěl odvést pryč, ale jakmile jsem udělala krok, zemská přitažlivost vzala za své. To mě zachránil onen tmavovlasý s potutelným úsměvem. A to jsem si myslela, že ho Zayn úplně odradil. Jmenovaný do něj strčil a obdaroval ho nevraživým pohledem. Rychleji, než jsem stihla zareagovat, podebral mé tělo rukama a zdvihl do náruče. Díky alkoholovému opojení jsem se nebránila, ale i kdyby ano, nemám nejmenší šanci. Jednou rukou jsem ho objala kolem krku a prsty na druhé zahákla za lem bílého trička. Náš zvláštní odchod z klubu se neobešel bez pozornosti. Nesl mě v náručí jako nějakou princeznu. Jindy bych to považovala za super romantické, no teď jsem cítila spíš hrozně než vznešeně. A překvapivě za to nemohl Zayn, ale alkohol. Z toho houpání se mi nebezpečně obracel žaludek a nepomohl ani čerstvý vzduch. Překvapilo mě, když jsme nezamířili k motorce, ale k nízkému starému mustangovi. "Sádru už mám dole," zamumlala jsem nechápavě.

"Ale jsi úplně opilá." odsekl chladně a položil mě na sedačku. Připásal mě bezpečnostním pásem a pak sám nasedl za místo řidiče. Radši jsem se ani neptala, kam jedeme, jen jsem si přitáhla kolena k sobě a bradu si opřela o ně. Bylo příjemné, když jsem zavřela oči a vnímala vše jen tak na půl. No prudké zastavení na nějakém neznámém místě mě zase probralo.

"Tady nebydlím," bylo první, co mi vypadlo z úst. Zmateně jsem se rozhlížela kolem a hledala cokoli známého, ale jediné, co jsem viděla, byla řada několika obyčejných domů a menší hřiště opodál.

"Ne, tu bydlím já." vylezl z auta. Já zůstala zmateně sedět a sledovala ho, jak obchází auto. Když jsem stále nevylézala, pomohl mi sám. Zase mě vzal do náruče a nesl k jednomu z domů.

"Ale proč jsme tady?" dokázala jsem ze sebe dostat. Ignoroval moje otázky. Na okamžik mě postavil na zem, aby mohl odemknout, a pak jsem opět cítila prázdno pod nohama.

"Už můžu jít sama," pípla jsem. Štvalo mě, že mě tak ignoruje, ale jeho výrazu se nedalo odporovat. "Takže se vyměnily role? Teď jsi naštvaný ty na mě?" zkusila jsem jinou taktiku. Přijde mi, že je těžké ho rozčílit, ale mně se to z nějakého důvodu daří perfektně v jakýkoli čas.

"Ne," odsekl a postavil mě konečně na nohy.

"Jen se mi s tebou nechce mluvit, když jsi v takovém stavu." otevřel nějaké dveře a postrčil mě dovnitř.

"Potřebuješ vystřízlivět." vzal mou tvář do dlaní a pořádně si mě prohlídnul. "Je fajn, že jsi pro dnešek vynechala drogy," řekl skrz zaťaté zuby.

"No víš, dnešek je výjimka." rozhodla jsem se mu to vrátit. Znechuceně ohrnul ret.

"Tak to je fajn, ale příště mi v takovém stavu už nepiš."

Nakrčila jsem obočí.

"Já ti nepsala. Zařekla jsem se, že po včerejšku s tebou už nepromluvím!" šťouchala jsem do něj prsty. "Aha, takže ta sms se napsala a odeslala sama? Už nepij, nevíš pak, co děláš." Oba nás zavřel do koupelny.

"To není pravda, já u sebe věci ani neměla, měly je…" a pak mi to došlo.

"Amber." sykla jsem spíš pro sebe. Jemu nebudu vysvětlovat, že mé věci radši vzala k sobě nebo bych je už dávno neměla.

"To je jedno," vydechla jsem. Bez řečí vytáhl z malé skříňky velkou modrou osušku a pak mě postrčil ke sprchovému koutu.

"Bude lepší, když si dáš spíš vlažnou, než horkou." Konečně mluvil o něco mileji. Pohled mi spadnul na kohoutky. Jedním jsem otočila, ale to byla chyba. S jekotem jsem uskočila, když mě oblila ledová. Za mými zády se ozval smích. Nahnul se přese mě a natočil kohoutky tak, aby tekla vlažná voda.

"Občas to blbne, nesmíš o to zavadit," informoval mě. Otočila jsem svou hlavu k té jeho, která byla pořád nakloněná blízko ke mně. Nevím, co mě to popadlo. Dala jsem mu malou pusu na rty a pak se zahanbeným úsměvem poděkovala.

"Rozešli jsme se?" zeptala jsem se po chvíli ticha, co nic neříkal. Potřebuju to vědět.

"Já se nerozešel, ty jo?" nosem se mi otřel o tvář. Bylo to celkem vtipné, stála jsem v jeho sprchovém koutu úplně oblečená a on mě z boku objímal.

"Jen slib, že už to nikdy neuděláš. Nahání mi to hrůzu." přiznala jsem a očima vyhledala ty jeho, tmavé a přivřené. Chvíli váhal, ale nakonec to slůvko řekl.

"Slibuju."

"Fajn." povzdychla jsem si. Asi to budu muset nějak zpracovat. Čas odnese všechno, i vzpomínku na jejich zmlácené obličeje, i mou představu Zayna, jak je bije.

"Fajn," zopakoval po mě s úsměvem.

"Dej si tu sprchu a zavolej, kdybys chtěla… umýt záda," zazubil se. Moje tváře určitě nabraly růžovou barvu. Štípla jsem ho lehce do ruky, aby se konečně odtáhl a začala se dostávat z šatů… Podle mě už jsem vystřízlivělá dost, no Zayn si to samé nemyslí. Po mém boji se zipem na zádech, který jsem prohrávala, jsem ucítila jeho prsty na své kůži. Pomalinku sunul zip dolů. Na každém nově objeveném centimetru mi naskočila husí kůže. Automaticky jsem si zakryla hrudník, když vzal lem šatů a přetáhl je přes mou hlavu. I když jsem stála zády, tak to bylo zvláštní. Ale rozhodně ne nepříjemné. Bříšky prstů se dotkl napjaté pokožky. Prudce jsem se nadechla.

"Půjdeš ke mně?" zeptala jsem se nesměle. Sotva jsem tohle dořekla, ucítila jsem, jak se svým tělem natlačil na to mé a oba nás zastrčil do kouta.

"Pustím znovu vodu," informoval mě šeptem. Když na má ramena dopadly první kapky vlažné vody, vzdychla jsem. Tohle bylo zatraceně příjemné. Ze začátku jsem byla ráda, že mám na sobě spodní prádlo, ale jakmile nasáklo vodou, nepříjemně tížilo. Jenže když začal shrnovat jedno ramínko, nebyla jsem si jistá, jestli chci, aby to sundal. Jeho nahá kůže se dotýkala mé, ještě nikdy jsem s nikým nebyla takhle tělo na tělo. Uvádělo mě to do nejistoty, zároveň mě to ale vzrušovalo. Rty mi přitiskl na jemnou kůži na krku, až mě polechtalo jeho strniště. Až po chvíli mi došlo, že se snaží odvrátit pozornost od jeho ruky sundávajíc mi podprsenku. A povedlo by se mu to, kdybych na svém hrudníku nepocítila úžasnou volnost, kterou mi nepřítomností podprsenky způsobil. No, ani ta netrvala dlouho. Košíčky téměř okamžitě nahradily jeho teplé dlaně. Jeho doteky spolu s kapkami vody měly kouzelnou moc. Připadala jsem si, jako bych létala.

"Jsi nádherná." Pomalu, pomalinku si mě otáčel čelem k sobě. Zavzdychla jsem nad tím kontrastem - chladné kachličky a Zaynovo tělo. Bylo tak horké a tisklo se na mé. Konečky prstů hladil vlhkou kůži na boku, zatím co rty se obemkly okolo bradavky. Pootevřela jsem rty v němém úžasu. Nevím, co mě překvapilo víc, jestli čin samotný, nebo pocit z něj, ale uvažovat nad tím se mi nechtělo, když všude okolo bylo mnohem více zajímavých podnětů. Poprvé jsem viděla Zayna v plné kráse. Opatrně jsem se dotkla jen jeho nahých zad. Moje drobná, světlá ručka kontrastovala s jeho tmavší pletí. "Máš tetování," zachraptěla jsem. A vlastně několik... Zvedl ke mně hlavu a svým pohledem uhranul mé oči. "Mám jich víc. Jednou je budeš moct všechny prozkoumat, slibuju." V očích mu pohrával úsměv, ale odlesky vzrušení stále přetrvávaly. A nebyl to jen lesk v očích, co mě o jeho vzrušení utvrzoval. Zkousla jsem si ret, posbírala odvahu a dotkla se ho. Až mi přišlo líto, když mi obmotal prsty okolo zápěstí a odtáhl ho pryč.

"Jindy," naznačil rty. Měla jsem chuť našpulit rty a dupnout si. On může a já ne?

Ovšem, všechny myšlenky se vypařily v okamžiku, co se mě dotknul. A to nemyslím jen krku, prsou, nebo jiných citlivých míst, ale doopravdy dotknul. Tam. Prohnula jsem se v zádech, a i když mě jeho prsty hladily přes látku spodního prádla, cítila jsem to až v žaludku. Vzrušení vystřídal pocit zklamání, když mě pohladil po vnitřní straně stehna. I to bylo příjemné, ale pořád to nebylo ono. Ještě před pár dny bych jen při pomyšlení na tuhle situaci zčervenala od kořínků vlasů až po paty. Teď jsem po jeho dotecích prahla. Byla jsem roztěkaná. Otíral se o mě tím nejerotičtějším způsobem a přitom neudělal skoro nic. Vlastně, jediné, co teď dělal, byla malá kolečka na kůži stehen. Není divu, že jsem musela potlačit vyjeknutí, když tlak jeho prstů zesílil a nutil mě, abych jednu nohu zvedla. Chodidlo jsem položila na jednu z žebřin, které byly určené na odkládání žínek. Příjemně mě zastudilo. Snažila jsem se v jeho očích najít odpověď na otázku, co se chystá udělat, ale nenašla jsem ani náznak.

Tak jsem mu prostě nabídla rty, což s radostí (mou i jeho) přijal. Dopadalo na mě čím dál tím víc kapek a vsakovaly se do kůže. Jeden vzdech střídal druhý, obklopovala nás mlha a celkově bylo skoro nedýchatelno. A bylo mi to jedno. Dokázala jsem vnímat jen jediné - jeho prsty, jak odhrnují kalhotky a pak mě laskají na nejcitlivějším místě mého těla. Zvědavost a vzrušení zapříčinily, že jsem se proti jeho ruce vzepjala a on jedním prstem vklouzl dovnitř. Další vzdech, další zalapání po dechu. Hýbal se jen minimálně, vlastně skoro vůbec, jako by se bál, že mi ubližuje. Což je docela ironické, protože tohle je asi to nejlepší, co jsem za celý život zažila. "V pohodě?" zeptal se starostlivě. Zakývala jsem hlavou, nebo jsem si to alespoň myslela. Všechny ty pocity, které jsem ani nedokázala pojmenovat, mě pohltily. Nohy jsem měla jako gumové, kolena z rosolu a kdyby mě nedržel, asi bych upadla. Srdce mi chtělo vyskočit z hrudníku a rozplácnout se Zaynovi k nohám. Že křičím, jsem si uvědomila až poté, co ten pocit odezněl. Cítila jsem, jak mé tělo ochabovalo po tomhle zážitku. Přišla jsem si tak zranitelná vůči němu, nemohla jsem nic.