Breaking The Rules 16.

Když mi ráno poprvé padl pohled na hodiny, zděsila jsem se. Vylétla jsem jako namydlený blesk a nějakou chvíli se zmateně rozhlížela. Pak mi to všechno došlo. Svátky, rodina, Zayn... můžu ještě klidně spát, i když je jedenáct ráno! Nadšením jsem se zabořila zpět do peřin a sykla, když jsem hlavou narazila na Zaynův loket. Do teď mě pobaveně pozoroval, s rukama pod hlavou, no ta rána ho musela taky bolet. Zkroutila jsem obličej do bolestné grimasy a přetočila se na břicho, přičemž jsem se opřela lokty o zlavec.
"Žádný budíček." uculil se.

"Ne, ale než si na to zvyknu, tak to bude zase zpět,"

Krutá pravda při které mi zase trochu poklesla nálada, ale rozhodla jsem se to ihned zahnat. Nebudu to kazit, teď ne.

"Snídaně, nebo lenošení?" rozhodla jsem se, že to vybere za mě, protože mně se teď nechce ani přemýšlet.

"Oboje dohromady." posadil se.
"Když jsi ještě spala, byla tu tvoje mamka a říkala, že dole máme snídani. Jen pro to zajdu." vstal z postele a já měla tu čest vidět jen jeho nahá záda mizející ve dveřích. Vychutnávala jsem si ten pohled, dokud úplně nezmizel. Takový servis se mi vážně líbí.

Naducala jsem oba polštáře a opřela se o čelo postele. Když jsem sáhla na radiátor, už hřál, takže není divu, že tu bylo příjemné teplo. Na okamžik jsem přesunula pohled k oknu. Závěs už byl odestřený a mě se naskytl úžasný pohled na zasněženou krajinu venku.

"Ráj," ozvalo se nade mnou. Pomalinku jsem zaklonila hlavu a podívala se na Zayna. Jako by mi četl myšlenky. Padl vedle mě a na nohy položil tác s jídlem.
Bylo to kouzelné. Celé tohle naše ráno, kdy jsme jen lebedili, krmili se a probírali ty největší blbiny, které nás napadly.

Mamka s Emmou se vrátily až odpoledne, protože oběd se na štědrý den u nás nedělá. Ukázala jsem Zaynovi okolí a taky místa, kam jsem chodívala, no a večer jsme se všichni sešli u Štědrovečerní večeře. Ta domácí idylka mi chyběla. A když tu byl ještě navíc Zayn, všechno bylo perfektní.

"Mami, dáš tam svoje dárky a pak mi řekneš, kdy tam můžeme dát my ty naše?" pošeptala jsem jí pak v chodbě, aby to neslyšela Emma. Jako každé Vánoce jsme jí odvedli do pokoje s tím, že má z okna vyhlížet. Chvíli jsme tam byli všichni, a pak se vytratila máma. Dala pod stromeček dárky, a když se vrátila zpátky, odskočili jsme si já a Zayn. Otevřela jsem kufr, který byl přecpaný krabicemi zabalenými ve vánočním balicím papíru, a rozdělila dárky pro mámu a Emm od dárku pro Zaynovu rodinu. Bylo jich požehnaně, při nákupech mi to ani tak nepřišlo. Bylo fajn, mít pro jednou k dispozici svojí kreditku a co se mi líbí, prostě koupit.

"Snad se jim to bude líbit." zamumlala jsem jen pro sebe a oba jsme začali rovnat dárky pod stromeček.Ten největší jsem dala úplně dozadu a naaranžovala tak, aby nebyl skoro vůbec vidět. To nejlepší na konec, jak se říká.
"Myslíš, že si je tím uplácím?" zeptala jsem se při pohledu, jak tam rovná poslední dárek zabalený v papíru se santou klausem.

"Možná trošku," připustil. To by bylo, aby mi zrovna on neřekl, co si doopravdy myslí.
"Ale jen v dobrém úmyslu. Chceš, aby měly, na co si ukáží. A kdy jindy jim to zajistit, než o Vánocích?"

Zakývala jsem hlavou a když se postavil, vzala ho za ruku.
"Chtěla bych s nimi trávit víc času, ale..." nestihla jsem to ani doříct.
"Já vím, Ailee, věř mi, že my všichni." smutně si povzdychl a přitáhnul mě k sobě. Nechala jsem se políbit na čelo, a pak sáhla po zvonku, abych přilákala mámu s Emm. Stačilo jednou trošičku zazvonit a už bylo slyšet dupání malé Emmy. Pod stromečkem bylo letos víc dárků, než obvykle, protože nakupoval i Zayn. Oči ji zasvítily ihned, co tu nadílku uviděla. Máma jen sepjala ruce a oba nás vzala kolem ramen.
"Neměli jste si dělat škodu." pousmála se. Protočila jsem očima. Komu jinému bych měla kupovat dárky, když ne jim?

"Emm, uklidni se, každý si rozbalí jeden dárek, můžeš vybírat." mamka si sedla do křesla, Emma se hrnula k dárkům, jako by se snad měly rozplynout a my se Zaynem jsme zaujali gauč. Vím, že jsem vždycky byla stejná. Jakmile jsem viděla něco zabaleného, cokoli, jako by mě někdo naprogramoval na 'trhej'. Jako utržená ze řetězu.
V jejích letech jsem byla spokojená, když někdo jen zabalil krabici. Hlavně, že to vypadalo jako dárek a mohla jsem to otevřít. Jsem zkrátka posedlá překvapením.

Nad dárky jsme strávili asi dvě hodiny. Mamka byla nejvíc dojatá, když od nás od obou dostala poukaz na zájezd do Řecka pro dva. Pro ni a pro Emm. Řekla bych, že Chalkidiki je dobrá volba a bude se jim tam líbit. Místo jsem vybírala dlouho a Zayn mi s tím hodně pomáhal. Proto jsem taky souhlasila s tím, že to zaplatíme na půl a bude to ode mě i od něj. Emma dostala celý set barbie, všemožné krávovinky a na konec jsem svolila i k bílém tabletu od Apple. Nejsem sice zastánce těchhle vymožeností - respektive, aby se s tím učily i tak malé děti jako ona, ale věřím že v budoucnu to využije a kdyžtak si s tím vyhraje máma. Navíc, jednou jí tam nahraju svoje videodeníky.

Sama jsem dostala spoustu krásných dárků. Nějakou kosmetiku od mámy a i od Zayna. Oba mi udělali radost, i když jsem mámě výslovně říkala, ať nic nekupuje! Pak přišla řada na moje dárky pro Zayna. Dostal ode mě plno blbinek, no nejhodnotnější byly asi stříbrné hodiny od značky Junghans. Nic osobnějšího mě nenapadlo. Měla jsem strach, že neodhadnu jeho vkus a pravda, nebyla to taky žádná levná záležitost, ale když řekl, že se mu moc líbí a já podle výrazu poznala, že vážně nelže, hrozně se mi ulevilo.
"Děkuju." stiskl mě v náručí a rty přitiskl na mou tvář. To byl poslední dárek ode mě, vyčerpala jsem zásoby. I když je pravda, že teď jsme se mohli předhánět jen my dva. Emma je malá, dárky nám nekupovala a ani nebude, ale vím, že mamce bylo divně, když my pořád rozdávaly a ona věděla, že ani jeden z těch dárků nekoupila ona.

Už jsme se chystali spát, ale Zayn nás přerušil.
"Ailee, měla by ses podívat ještě jednou pod stromeček, ještě by tam mělo být něco," zaculil se.

"Už jsem toho dostala dost, nemyslíš?" spytavě jsem na něj koukla, ale to mi Emma do ruky strkala malou krabičku.
"Je tam, koukej! A je tam i tvé jméno." vyhrkla nadšeně.
"Ježíšek ho tam asi dal dodatečně." věnoval ji Zayn úsměv a spiklenecky mrkl. Nejistě jsem si ho vzala. Předtím, když se dárky rozbalovaly hromadně, připadala jsem si líp. Takhle byly všechny pohledy upřené na mě a já se cítila nepříjemně.
"Tak už to rozbal!" popohnala mě Emm. Hned na to zívla. Trochu jsem si poposedla a odhodila papír hned, co jsem ho roztrhla k té hromadě ostatního balicího papíru. Prsty jsem ucítila samet, kterým byla ta malá krabička potažená. Byl černý a jako decentní ozdobu měl malou rudou mašličku. Pohledem jsem šlehla po Zaynovi, než jsem rozklepanými prsty odklopila víko. To co bylo pod ní mi vzalo dech. Malý, ale třpytivý.

Dlaň mi vyletěla k ústům a nějak jsem nevěděla, jestli koukat na prstýnek v krabičce, nebo na Zayna. Musel zešílet, jinak si to nedokážu vysvětlit. Diamant to nebyl, ale ten už má dneska kde kdo. Malá bílá perla zasazená do prstýnku z bílého zlata. Nemohla jsem popadnout dech a do očí se mi tlačily slzy.
"Zayne..." protnula jsem ticho v místnosti. I Emma překvapivě mlčela.

"Snubní není, ale řekl jsem si že... nemusí být snubní, aby znamenal, že s tebou chci zůstat napořád."

Kousala jsem se do rtu, aby se nerozbrečela naplno.
"Klidně to ber jako předsnubní prsten. Nebo jako slib," udělal jeden nejistý krok ke mně. Nevím, jestli to věděl, ale ta slova tolik znamenala. Řekla bych, že tohle je to nejvíc, co mi teď může dát.
"Navlékneš mi ho?"

Úlevně vydechl, jako by až do teď nevěděl, jak to vezmu.
"Můžu se podívat?" pípla tiše Emm. I ona vycítila tu atmosféru, která tu najednou zavládla. Usmála jsem se na ni, a když jsem ho měla bezpečně na mém prsteníčku, nastavila jsem ruku před ní, aby se mohla podívat.
"To je opravdu perla?" dotkla se jí prstem, jako by se měla proměnit v prach. Zayn pyšně kývl. Taky má být na co pyšný, takhle mě ještě nikdo nikdy nedojal.

Rozházený papír jsme nechali v obýváku a nic neuklízeli. Emm byla unavená, tak ji máma uložila a pak jsme se i my tři rozešli každý do svého pokoje. Sice v trochu zvláštním rozpoložení, díky neočekávanému dárku od Zayna, no v nijak špatném.
"Dojdu si ještě do koupelny."

Převlékla jsem se do pyžama, ale pod něj si oblékla ještě něco, co má být překvapením pro něj. Buď to použiju, nebo ne, uvidíme podle situace. Taky se může stát, že je unavený. V tom případě mě všechny ty krajky budou sice tlačit, ale přežiju to. Umyla jsem si obličej, rozčesala si vlasy, a když jsem přišla zpět do pokoje, ležel v posteli s rozsvícenou lampičkou. Rozklepala se mi kolena nervozitou. Ale nebála jsem se. Měla jsem dost času promyslet si to.

"Nejsi unavený?" přelezla jsem přes něj na svou půlku postele, která je u stěny. Zavrtěl hlavou.
"Ani trošku. Napadlo mě, jestli se nechceš podívat na nějaký film?"

Pousmála jsem se a lokty vyzdvihla své tělo.
"Nechce se mi dívat na film." zavrtěla jsem hlavou a naklonila se nad něj. Zkusmo jsem ho políbila. Když se okamžitě přisál na mé rty, využila jsem situace a jeho dlaně si položila na boky.

"Počkej... " zamumlal a na kousíček se odtáhl.
"To mě jako k něčemu pobízíš?" zablýsklo mu v očích. Od doby co jsme spolu, to bylo jen o pár polibcích nebo dotecích. Nikdy jsem neměla chuť na nic většího, až do teď.

"Možná?" odpověděla jsem otázkou.
"Ale nemusíš to dělat, jestli nechceš, nikdy jsem na tebe přece netlačil." sundal jednu svou ruku z mého bok a odhrnul mi vlasy z obličeje.
"Předtím to bylo jiné, všechny ty věci okolo, vzruch, zmatek a stres." zamračila jsem se.
"Jenže teď je to pryč a já chci s tebou trávit čas i jinak. Chci se někam posunout a cítím, že teď je na to ta pravá chvíle." vysvětlila jsem. Jako odpověď mě znovu políbil. Vycítila jsem, co mi tím chce naznačit. Stačí říct a přestane.

Bříšky prstů jsem přejela po jeho strništi na tváři a nechala se převalit na záda. Být nahoře je fajn, ale napoprvé víc ocením jeho vedení. Bylo příjemné, když se ke mně přitiskl a já si mohla užívat všech těch něžností, které mi dopřával. Každou chvíli mě nutil přemýšlet, jestli nemá někde schovaný ještě jeden pár rukou, protože jsem ho cítila snad všude.
"To je pro mě?" pohled vpíjel do rudé krajkové podprsenky. Důkaz jeho vzrušení jsem cítila na stehně.

"Vidíš tu snad někoho dalšího?" pozdvihla jsem pobaveně obočí. Smích mě přešel, když jazykem přejel po místě, kde končila krajka a začínala moje kůže. Prsty jsem zajela do jeho vlasů a celá se zatřásla. Nebyla mi zima, ale všude, kde se mě dotkl, mi naskočila husí kůže.

"Moc pěkné, ale radši bych tě viděl bez toho," ukazováčkem si pohrával s elastickým ramínkem, než ho stáhl o něco níž a vyvlíkl mě z něj. To samé udělal i s tím druhým, až nakonec nemělo podprsenku co držet. Už jsem myslela, že jí sundá úplně, ale jemu se nějak zalíbila jemná kůžička ze stran prsou, která nebyla zakrytá látkou. Nezmohla jsem se už na žádná další slova, ale jednu ruku jsem sundala z jeho šíje a nahmatala poslepu vypínač od stolní lampičky. Přiznávám, stydím se. Už jsem se prsty dotýkala rozehřáté lampičky, když se Zaynovi rty dostaly ke klíční kosti. Dostala jsem ze sebe něco mezi skřekem a vzdychem a ruka mi padla zpět podél těla.

"Citlivé místečko?" pousmál se.

"Už radši nemluv." nadzvedla jsem jeho bradu a přitáhla si ho k polibku. Můj dech byl mělký a musela jsem hodně krotit své vzdechy. Vedle v pokoji je Emma a hned vedle ní máma. Byl by trapas probudit je… tímhle. Hrozně bych se styděla. Trochu se oddálil a pohledem se vpíjel do mých očí. Vím přesně, co po mě chtěl. Abych mu usnadnila práci, podepřela jsem se na loktech, aby měl lepší přístup k zapínání podprsenky. Jeho ruce směřovaly od prsou, dolů na žebra, přes pas až k zádům, kde odhákl ty dva háčky, co na mě, jako jediné, držely ten kus látky. Možná mě na okamžik přepadl stud, ale to všechno hned zase zmizelo. Další věc byla dole. Musela jsem se zhluboka nadechnout, abych vůbec vstřebala fakt, že se tohle doopravdy děje. Opatrné kousnutí mě v tom ještě víc utvrdilo. Nikdy bych nevěřila, jak citlivá můžu mít prsa. Nebo jak moje tělo bude reagovat na to jeho. Bylo tak horké a já cítila každý jeho záhyb, když se hrudníkem natiskl na ten můj. Kontrast mezi jeho a mým tělem byl zřejmý i v té tmě. Jeho tmavé, oproti mému světlému. Jeho tvrdé, oproti mému měkkému. A jako hřeb byla všechna jeho tetování. vždycky jsem zbožňovala arabský nápis 'Be true to who you are', ale teď jasně vede naše společné. Donutila jsem se rozlepit víčka a pohledem jsem se zapřela do zápěstí, které si opíral o postel. Bylo tam. Malé srdce protkané nekonečnem. Přesně totéž, co mám já na šíji.

Vzdychla jsem, když chladnými prsty opatrně přejel po mém nejcitlivějším místě. Díky tomu jsem si uvědomila, že mezi námi už není žádná překážka.

Bolelo to, ze začátku, ale to k tomu asi patří. Jakmile jsem si zvykla, že je ve mně, užívala jsem si, bez ohledu na všechno ostatní. Nevím, jestli věděl, že je tohle moje první milování, ale netlačil na mě. Dělal všechno tak hrozně pomalu a opatrně, až mě to přivádělo k šílenství. Když už byl konečně ve mně, chtěla jsem ho. A on se pohyboval, jako bych byla z porcelánu. Celá jsem se třásla, zatímco jsem prsty pravé ruky zatínala do jeho ramene a dlaní druhé ruky si překryla ústa. Celé mé tělo ovládlo zvláštní mravenčení a proudy energie. Jako bych konečky prstů mohla střílet blesky. Zvedla jsem pánev a svými boky narazila na jeho. Už jsem nemohla v klidu ležet, nohou jsem se zahákla o jeho bok a pobídla ho k větší rychlosti. Čelo se mu orosilo potem a po hrudníku taky jedna kapka stékala. Nadzvedla jsem svou hlavu a několika polibky obdarovala jeho rameno. Jako bych to místo připravovala na následné kousnutí, kterého se z mé strany dočkal, když přirazil o něco víc, než do teď. V té chvíli jako bych měla tělo z gumy, sevřela jsem se okolo něj a dlaň si musela vrátit na pusu, abych nekřičela nahlas. Vlna horka mě polila od hlavy až po konečky prstů. Najednou jsem chápala, co s tím všichni mají. Nikdy jsem si nepřipadala takhle.

Tak volná.